V Pandořině skříňce číhá smrt
Jsou krásné slunečné předjarní dny a z mé duše na světlo vychází to nejtemnější, co tam bylo ukryto. Je mi 6. a hopsám si cestou domu. Blíží se konec školního roku a je nádherný slunný den. Potkávám paní na kole. Ji si nevybavím, ale větu, co mi řekla ano. „Utíkej domů, umřel ti děda.“ Ztuhla jsem a nevěřícně na ni zírala. Jestli jsem zbytek...
