Zarazím vaši fantazii hned ze startu, nečekáme žádný lidský přírůstek do rodiny, nebo aspoň o tom nevím 🙂 Naše vybírání jména se týkalo miminka psího. Když odešel Oggy, potřebovala jsem čas, než vznikl prostor pro dalšího člena naší smečky. Po delších peripetiích jsme věděli, že k nám přibude dáma, teda budoucí dáma, teď malý psí rarach rodu ženského....
Ležím na zemi, slzy mi tečou do psího kožichu, rukama hladím hebkou srst a šeptám: „Můžeš odejít, tam ti bude dobře, chápu tvoje rozhodnutí, všechno je v pořádku, jestli chceš, můžeš jít.“ Srdce mě bolí, přesto vím, že nemám právo chtít, aby zůstal s námi déle, než je jeho čas. On svou misi splnil. Dívám se do očí naše psího miláčka...
„Proč ho miluješ?“ ptala se mě kolegyně v práci, asi před deseti roky. V té době u nás bylo víc než dusno. Proč ho miluju, začala jsem přemýšlet. Co jí na to mám říct?Nevím, prostě je to tak. Nechápala jsem, proč bych měla svou lásku něčím podmiňovat. Ale její slova mi dala impulz, abych začala prověřovat nejen slovo,...
Tak si serfuju, čtu různé blogy a přemítám, jak moc velký jsem flegmatik 😊 Zejména pokud jde o děti. Tedy o ty moje vlastní. Pevně doufám, že nejsou zarputilými čtenáři mého blogu, neboť jsou dost dospělé a snadno bych se mohla ocitnout na blacklistu, že o nich mluvím. Tak to berte jen jako „Úvahu o výchově a strastech i radostech rodičovství.“ Trochu dnes závidím...
V posledních dnech, možná i týdnech se objevuje trochu ohrané téma. VZTAHY. Zejména ty partnerské. Někdy to skřípe a někdy hledáme, s kým vlastně vztah vytvořit. Hledáme pana Božského. Máme svůj ideál, svou modlu. Otázkou zůstává, podle čeho jsme si ji stvořily. Kdo byl předlohou. Pan „Božský“ za Sexu ve městě? Váš tatínek? Současná doba je...
Jaké jsme my ženy? Křehké- zrozené z pěny, bohyně lásky, rodiny i válečnice? Každá jsme jiná a v jiné životní fázi, máme jiné dary a schopnosti. Abychom zjistili kde teď zrovna je naše místo, co v sobě potřebujeme opečovat, máme pro vás připravený Seminář 14.-16.9.2018 Zrození ženy Prožitkový seminář pro ženy, který vám umožní spojit se zdrojem ženské energie, zvědomit...
Do češtinských hříček se raději pouštět nebudu, na to jsou jiní odborníci. 🙂 Já se chci bavit o „Limbickém otisku“. Ani ne tak o téhle meditaci, spíš o tom co to je a jak vzniká. Něco už jsem nakousla na semináři, něco v jiném článku. Tak teď budu trochu analytická a tady to budete mít všechno pohromadě. 🙂 A já si ušetřím čas...
Napadlo vás co může být příčinou toho, že dnešní „děti“ nechtějí opouštět rodné hnízdo? Taky máte pocit, že dnešní fenomén je spolubydlení rodičů a dětí? Tedy těch singl. Nikam se neženou, užívají si život a maminčinu péči…mamahotel. Když jsem chystala další workshop na téma „Limbický otisk“ a vše okolo našeho zrození, tak mi to došlo. Miminko bydlí v bříšku...
Začátek bývá stejný jako v hollywoodském slaďáku. Zamilované pohledy a jeden druhému udělá, co mu na očích vidí. Snad ani jíst není potřeba, oba jsou nasyceni láskou. Časem však přichází realita všedních dnů. Drobné rozmíšky a najednou jakoby se ochladilo snad o 100°C. „On už mě asi nemiluje.“ Ale to tak vůbec nemusí být. Jen se dotkl vašich hlubokých zranění...
Celkem nedávno mě velmi zasáhl článek Markéty Strnadové. Proč o tom píšu? Uvědomila jsem si jak je důležité nepředávat svou zodpovědnost a vlastně ji ani nepřebírat za druhé. A také jak jsme zranitelné a jak dlouho si pak neseme traumata s sebou. Povím vám příběh jedné mladé maminky. Je po dvou císařských řezech a při tom druhém jí bylo doporučeno podvázání...
