Pořád zkoušíte? Jak vám to jde? A co až „zkouškové“ období skončí? Slovo „zkouším“ jsem šoupla na blacklist spolu se slovy „musím, strašný, hrozný“. Proč? Slova jsou MAGIE. Slovo vám pomůže nebo podrazí nohy. Zkuste si to. „Strašně dobrý oběd.“ Jaký tedy byl oběd – strašný nebo dobrý? Co si má váš mozek vybrat? Co udělá vaše...
Je sobota, krásné ráno, za okny svítí slunce. Seběhnu do kuchyně připravit naši „rituální“ kávu. (Vím, je to nezdravé a začínat by se mělo jinak, tak mě prosím nelynčujte 🙂 ) Hmm, v kuchyni chybí koš na odpadky, vydávám se ho hledat. U popelnice není, ovšem pytel s odpadem je vyhozený. Fakt záhada. No nic, však on se najde. Nenechám se zaskočit...
Dotek je základní lidská potřeba. V naší, západní kultuře, jsme v dotecích a kontaktech poněkud zdrženlivější a naše osobní zóna bývá větší než u temperamentních jižních národů. A tak se často omezujeme jen na podání ruky, ostatní kontakt necháváme jen do partnerských vztahů nebo při kontaktu s dětmi. Miminka dotek potřebují, je pro životně důležitý, když ho nemají, upadají do apatie. Dochází k deprivaci. U...
Už mě nejspíš znáte, a tak tušíte, že se neptám na adresu. Kde jste doma ve svém těle? Každý to totiž máme trochu jinak. Ve svém těle máme „pokojíček“, kam se jdeme schovat, když je nám ouvej. Dočerpáme sílu a zase můžeme do světa. Tady jsme pozorností jen sami u sebe a vnímáme, co potřebujeme dosytit. Pohlazení, obejmutí, odpočinek, nebo něco...
Nechci současnou situaci přirovnávat k morovým ranám, to ani náhodou. Ale spousta z nás má potřebu pomáhat, tvořit. Tak šijeme roušky, kolektivně meditujeme, pomáháme. A mě při šití roušek něco napadlo 😊 . V dobách dávných si lidé na krk věšeli ochranné amulety. Tohle téma jsem si chystala na květen, na poslední díl kurzu „Mámy a dcery“. Protože se vše mění každým...
Konec roku a začátek nového je plný bilancování, hodnocení. Došlo mi, že naše hlava vyhodnocuje a bilancuje, byť poněkud nevědomky, naprosto neustále. Tohle je super a tohle špatně. Ten je chytrý, ale tohle je naprostý blb. Všemu dáváme nálepku. Nebojte, jedu v tom s vámi. Zejména pokud se debata stočí na třídění odpadu, stav společnosti, politiku. Pořád ještě jsou to témata,...
Slyším to teď kolem sebe snad neustále, „To je hrozný, pořád tma.“ Většina lidí si stěžuje na únavu, do ničeho se jim nechce. Zkrátka období temna. Vždycky jsem si myslela, že tenhle stav pramení zejména z přemíry práce, předvánočního gruntování, pečení a šílení. A ejhle, už nějakou dobu chápu, že je to jinak. Prostě je tma, a ta sebou nese...
Nevím jak vy, ale já mám občas pocit, že co nezná Google, neexistuje. A co když takový systém nosíme sami v sobě. Napadlo vás, někdy, co všechno je ukryto v našem těle? Tím nemyslím orgány, krev, lymfu ani naše jednotlivé buňky. Mluvím (píšu) o moudrosti našeho těla. Každé tělo má buněčnou paměť, ve které uchovává zážitky nás samotných...
Ležím v posteli a před očima mi běží film ze sobotní oslavy. Zlatá svatba mých rodičů = 50 let spolu. Dochází mi až teď, v tuto chvíli, jak to bylo krásné. Cítím obrovskou vděčnost za to, že jsem se mohla podílet na organizování. A teď odpadl i pocit zodpovědnosti za všechno, co k tomu patřilo. 3 měsíce plánování a organizování stály za to. Sobota byla nádherná,...
Světlo a stín, dvě polarity toho samého. Občas mám pocit, že bychom všichni chtěli být skvělý, úžasní, laskaví… No jo, jenomže to bychom museli asi všichni být naprosto osvícení a stále ve svém středu. Jenomže občas přijde trochu horší období a pak nám nezbývá než vystrčit drápky. Předvést kde máme hranice a kam už nikoho nepustíme. A když nám tam...
