Jak na podzimní deprese?
Aneb, úvaha o vnímání štěstí. Podzim, ráno mlha, den se zkracuje a tmy přibývá. Každoroční realita. Kdo to má vydržet až do jara? A tak část lidí utíká před splínem a depresí někam za sluncem a teplem, letos jim asi únik nevyjde. Část bere na pomoc léky a část teplý čaj a knihu. Proč to vlastně nezvládáme? Zkusím použít Tibetské přísloví. Hledat štěstí vně sebe...
