O štědrém dnu jsem rozbalila obálku a tam bylo: „Na výlet do tmy.“ „Jupí.“ Že bych si chtěla vyzkoušet pobyt ve tmě, věděl můj muž celkem dlouho, takže tenhle dárek se pro mě stal tématem Vánoc😊. Asi jako když dítě dostane něco, o čem mluvilo už od prázdnin. „Nevěděl jsem, s kým do toho chceš jít, tak si vyber sama. I to...
Kdo? Jako já??? Zní to sebemrskačsky? Možná, ale je to holý fakt. Třeba se i vaše hlava (Ego) hádá s vlastním podvědomím. „Jak by si za to mohla? To šéf má nesmyslné požadavky, to děti zlobí, to tvůj muž…“ „Ty jsi taková, hodná, zodpovědná, milá na všechny.“ No právě, hodná, zodpovědná. Taky jsem byla schopná převzít zodpovědnost za všechno i všechny....
„Haló, tady detektivní kancelář. Jak se máte?“ Napadlo vás někdy, jak velký důkaz jsou všechny vaše fotky? Fotíte se nerady, protože máte pocit, že nejste fotogenická? Nevím jak vy, ale já mám fotky, které mám moc ráda a pak ještě spoustu dalších, které ovšem na pomyslném žebříčku rozhodně nezaujímají první místo. Ty, mé, obzvlášť oblíbené, by...
Jaké jsme my ženy? Křehké- zrozené z pěny, bohyně lásky, rodiny i válečnice? Každá jsme jiná a v jiné životní fázi, máme jiné dary a schopnosti. Abychom zjistili kde teď zrovna je naše místo, co v sobě potřebujeme opečovat, máme pro vás připravený Seminář 14.-16.9.2018 Zrození ženy Prožitkový seminář pro ženy, který vám umožní spojit se zdrojem ženské energie, zvědomit...
Ani nevím proč, ale tenhle příběh mi nedávno vytanul v paměti. Přitom je starý aspoň 17 let. V té době jsem si myslela, že je normální fungovat na 120% minimálně. Pracovala jsem v té době na zdravotním středisku. Bydlíme na vesnici a dopravní obslužnost – autobus, nic moc. Tak jsem za slušného počasí těch 12 km jezdila na kole, občas i s batohem v kterém byl nákup....
Budík ukazuje 3:35 hod. Budí mě můj vlastní kašel a pocit, že se dusím. Až za chvilku mi dojde co se mi zdálo…. Spím u kamarádky a ráno ji nutně musím doprovodit na vlak. Její byt má číslo 6051.. všechno si tam nechávám a jdu. Vždyť na nádraží je to tak pět minut volnou chůzí a její dcera je ještě doma. Zamávám odjíždějícímu...
Je letní noc a já usínám ve své posteli. Na okno dopadá déšť a jeho pravidelné šumění mě uspává…. Z polospánku mě vytrhává hluk. Letadlo, kvůli mrakům letí na můj vkus poměrně nízko, motory řvou jako zběsilé. Jsem vzhůru! Srdce v krku, v hlavě chaos. Totální záchvat paniky. Zrychleně dýchám. Můj muž se evidentně baví, už to se mnou zažil. Normálně...
Napadlo vás co může být příčinou toho, že dnešní „děti“ nechtějí opouštět rodné hnízdo? Taky máte pocit, že dnešní fenomén je spolubydlení rodičů a dětí? Tedy těch singl. Nikam se neženou, užívají si život a maminčinu péči…mamahotel. Když jsem chystala další workshop na téma „Limbický otisk“ a vše okolo našeho zrození, tak mi to došlo. Miminko bydlí v bříšku...
Celkem nedávno mě velmi zasáhl článek Markéty Strnadové. Proč o tom píšu? Uvědomila jsem si jak je důležité nepředávat svou zodpovědnost a vlastně ji ani nepřebírat za druhé. A také jak jsme zranitelné a jak dlouho si pak neseme traumata s sebou. Povím vám příběh jedné mladé maminky. Je po dvou císařských řezech a při tom druhém jí bylo doporučeno podvázání...
Že pejska nemáte a ani nehledáte nic o psech? A co třeba děti, partnera, kámošky, ty máte? Vím, je to trochu metafora, ale jen jsem začala víc vnímat, jak pěkně cvičíme, děti, sebe, své partnery. Tohle je ještě v pořádku, ale tohle…. „NO FUJ, NESMÍŠ!“ Jasně, řád je potřeba a vytvářením hranic, ať už vlastních, nebo dítěti, vytváříme i pocit bezpečí....
