Proč přestat nálepkovat svůj život?

Konec roku a začátek nového je plný bilancování, hodnocení.

Došlo mi, že naše hlava vyhodnocuje a bilancuje, byť poněkud nevědomky, naprosto neustále. Tohle je super a tohle špatně.

Ten je chytrý, ale tohle je naprostý blb.

Všemu dáváme nálepku.

Nebojte, jedu v tom s vámi. Zejména pokud se debata stočí na třídění odpadu, stav společnosti, politiku. Pořád ještě jsou to témata, která mě dráždí.

Možná proto, že si připadám „zodpovědná“. Ale před kým? Za co zodpovědná? Zodpovědná bych měla být především sama k sobě a být k sobě laskavá. Takže proč posuzovat cizí rozhodnutí?

Kde je ten spouštěč, co mě nutí?

U mě je to pocit, že se plýtvá. Penězi, jídlem, energií. A tak posuzuji, soudím, hodnotím a nálepkuji. Úplně zbytečně. Nezměním cizí rozhodnutí, a tak plýtvám vlastními zdroji, časem, energií.

A přitom…

Napadlo vás hodnotit třeba barvu?

Je zelená dobrá? Je hezká? Je dost zelená? A proč není třeba jako modrá? No asi je to tím, že každá je jiná.

Tak sakra, proč nám všem dělá tak velký problém přijmout, že každý jsme jiný. Tlustý, tenký, chytrý, zkrátka jiný.

Když nás něco potká, je to zkrátka zážitek, proč ho oštítkovat jako v obchodě, dát mu hodnotu?

Nešlo by si ho jen užít?

Možná ano, ale jak ho potom popsat, když slova na tohle určitě nestačí. Jazyk a řeč vše analyzuje, rozklíčuje. Oštítkuje a nacpe do příslušného regálu.

Hezké zážitky vlevo a ty bídné šupem doprava.

Jak bychom přišli na to, co nám za to stojí, co nám dělá radost nebýt těch (naší optikou) špatných zážitků?

Všechno je součást jednoty. Pojďme přestat brát život tak vážně a hrajme si, užívejme si vše, co k nám přichází.

Někdy stačí jen uvědomění, že je super, když můžu hýbat rukama, nohama, připravit snídani partnerovi, zasmát se s ním.

Náš život je obraz poskládaný z jemných teček. Když stojíte moc blízko, vidíte jen tečky. Musíte mít odstup a pak uvidíte dokonalé dílo.

Tak si odstupte a kochejte se.

Tip na závěr.

Chcete se aspoň trochu zbavit „štítkovacího“ návyku?

Pořiďte si náramek, nejlépe na gumičce, aby šel snadno sundat. Dejte si ho na levou ruku. Pokaždé, když se přistihnete, že něco (nebo někoho) hodnotíte, přehoďte náramek na druhou ruku.

Vydržte to aspoň týden.

První den nejspíš budete jen přehazovat náramek zleva doprava a zpět, po pár dnech buď zahodíte náramek, nebo změníte způsob uvažování.