Střety s realitou

Máme doma koťata, to už asi všichni víte 🙂 , tak jen pro jistotu, kdyby to někomu uniklo. Jsou krásná, roztomilá, k sežrání. Prostě koťata.

Mám je tak trochu jako studijní materiál. Né, žádné biologické pokusy nechystám 🙂 . Jen mě fascinuje kočičí svět.

Ta naše potvora je vrhla přímo před vchodové dveře, bylo jí jasné, že ji v tom nenecháme. Přeci to nebude jen na ní. Poučení 1: Když vím, že toho na mě bude moc, řeknu si o pomoc.

Takže jsou v předsíni, mají svůj pelíšek a když se ochladí, přitopíme infra ohřevem. Mají pohodlí a určitě i pocit bezpečí. Většinu dne jsou úplně zticha. Pro každé mládě je pocit bezpečí důležitý. Nejen pro teď, ale i pro budoucnost. Eliminuje se tak pocit, že pro svůj pocit bezpečí potřebuji mít někoho dalšího vedle sebe. Mám saturováváno z dětství, a tak umím být i sama. = Poučení 2

První den se od nich nehnula téměř vůbec, neřešila, jestli je v pořádku, že jsou k ní přisátá víc než 23 hodin v kuse.

„Ale maminko, nemůžete přeci to malé nechat ať si z vás dělá dudlík.“

Která z vás tahle slova neslyšela v porodnici, od lékařky, od jakékoliv jiné autority.

Poučení 3: Matka vždycky ví nejlíp, co je pro její děti to nejdůležitější. A v počátku je to určitě blízkost matky, dostatek jídla, teplo.

Teď už se občas vstane, jde se protáhnout, pomazlit, dá čas sama sobě. To zvíře ví moc dobře kde jsou priority. Poučení 4: Jen odpočatá matka se může starat o ostatní. Tudíž se dožaduje puštění ven, šunky a mazlení.

Poučení 5: Pořiďte si kočku a dívejte se. Nejlevnější sebevzdělávací kurz. (Teda pokud jí zrovna nekrmíte šunkou) Navíc probíhá kontinuálně a celoročně. Kdo jiný vás donutí se takhle vzdělávat 🙂 ?

P.S. Koťata ještě nejsou všechna zadaná 🙂