Jak pečovat o vodu

Uvědomuji si, že čím dál častěji zatahuji do svých příběhů mého muže. (Není rád 🙂 )

Je to ovšem pro mě jediná možnost jak vytáhnout na světlo inspiraci o kterou se chci podělit. A jak známo, vlastní zkušenost je k nezaplacení.

Nedávno jsem byla na přednášce Terezie Dubinové – Máří Magdaléna a Ježíš, starý příběh se vrací.

Možná chcete přestat číst, protože náboženství vás nezajímá a biblické příběhy už vůbec ne. Jenomže tenhle prastarý příběh ukazuje v mnohém naše vztahy. Takže církev nechme stranou. V tomhle příběhu je hodně AHA momentů.

Začalo to poutí Mojžíše, Miriam a Árona. Vyprávět ho nebudu, jen chci podotknout, že podle legendy jednou z deseti věcí, které Bůh učinil, než dokončil svět, byla i zázračná studna. Ta měla být díky zásluhám Miriam vždy přítomna během putování Izraele pouští, takže Boží lid nikdy nežíznil. Tradice dodává, že po smrti Miriam se zázračná studna skryla ve vodách Tiberiadského jezera. A tak komunita při putování přichází o vodu.

Voda je téma těchto dní, měsíců, možná posledních let.

Proč je méně vody?

Vnímám tohle téma po energetické rovině. Žena je spojena s elementem vody a elementem země.

Ještě druhý pohled. Sídlem našich emocí je druhá čakra, kde je také uschována bezpodmínečná láska a přijetí. Druhá čakra je propojena s čakrou pátou s našim sebevyjádřením.

Zkuste se kolem sebe rozhlédnout a podívat. Myslíte si, že je přijatelné vyjadřovat svoje emoce? Smutek, vztek, strach, radost, vždy a v jakémkoliv prostředí?

Asi by se všichni kolem divili, začít se vztekat nebo brečet uprostřed porady. Ženě by to možná ještě prošlo, byť s komentářem, že je neuvěřitelná hysterka. Ale chlapovi?

Takže jsme se všichni naučili skrývat ženskou polaritu, vodu, co všechno vyplaví a odnese.

Já to vnímám tak, že když zacházíme necitlivě s emocemi, tím pádem i se zemí a vodou, někde se nám to musí vrátit.

Jsme odpojení od našich přirozených zdrojů a často nevnímáme důsledky svého chování.

Proto je důležité, spojit se s emocemi a podívat se co všechno jsme ukryli před světem i před sebou.

Když jsem začala před lety říkat “ Jsem vzteklá, smutná, naštvaná… Měl můj muž pocit, že za to může. Vysvětlila jsem, že to není o něm, ale o mně. Já mám ten pocit!!

Začal chápat, že stačí nechat emoce být, nechat vodu téct, nestavět jí překážky, jen tam být. Najednou se mnoho energie uvolnilo, a vnímá vodu jako celek, jako energii, a o tu je potřeba se starat, opečovat ji.

Tak teď máme na zahradě jezírko, další je v plánu, navrhuje závlahy nám i svým klientům. Tahle energie se na rozdíl od té mé, usměrnit dá.

Pečuje o vodu a tím i o emoce. Naše manželství je teď o dost jednodušší. 🙂

Staré příběhy mají v sobě skrytou velkou moudrost a když si je poslechneme, najdeme v nich mnoho souvislostí. Navíc pokud jde o spirálu času, jsme nad biblickým příběhem, možná proto nás přitahuje.

Ještě abych byla genderově korektní 🙂 , muž je spojen s elementem ohně a elementem vzduchu.

Zapadlo to do kontextu?

Pokud plánujete kapkovku i vy, můžete nakouknout na jeho stránky.