Pobyt v ledu – móda, výzva nebo nový životní styl?

Od mala jsem byla drobná, poněkud neduživá 😊. Věčně nemocná. Antibiotika, která jsem za svůj život spolykala, by stačila tak na měsíční provoz většího nemocničního oddělení (psychiatrii nemyslím).

Mou kartu, uschovanou v kartotéce obvodní lékařky, by mohly z velké části využít jako skripta, nebo podklad seminární práce, čím vším lze onemocnět 😊. Opakované zápaly plic, snad všechny dětské nemoci, trombóza, endometrióza… jó, byli bychom tady dlouho.

Trvalo mi vážně dlouho, než jsem pochopila a začala s tím něco dělat. Dnes při pohledu zpátky si občas říkám, že jsem byla vážně zabedněná.

Protože na tyto výzvy jsem neslyšela, potřebovala jsem pár drsných lekcí v rodině, abych se vzpamatovala.

Co mi to dalo?

• Za všechno si můžu sama – asi největší překvápko
• Být s lidmi, které mám ráda, je zdroj štěstí a energie
• Zážitek je to nejlepší, co můžeme dát, nebo dostat
• Vděčnost, pokora a slovo děkuji je největší platidlo v celém vesmíru
• Dotek a pohlazení jsou každodenní kousek lásky
• Myšlenky jsou zdrojem nebo problémem
• Musím poslouchat svou duši (a nenechat si do toho kecat od své mysli)
• Musím poslouchat své tělo co mi říká
• Když udělám krok, najde se vždycky někdo, kdo mi pomůže s těmi ostatními
• Na světě je krááásně
• Je fajn mít okolo sebe lidi se stejným vnímáním světa
• Nemusím si nechat všechno líbit a své hranice musím dávat najevo (klidně i autoritám)
• Já jediná jsem za sebe zodpovědná
• Sama sebe musím zachránit jako první
• …. Ten seznam by byl asi ještě dlouhý, udělejte si raději vlastní 😊

Jak už to bývá, se změnou myšlení přicházejí ty další. Najednou vás začne zajímat co jíte, co vašemu tělu dělá dobře, kolik času potřebuje na odpočinek.

Velmi laskavě se začnete chovat k přírodě a chápat učení Indiánů, kteří říkají, že půdu máme jen půjčenou od našich dětí.

A začnete nasávat spoooustu informací. Razím heslo, nedoporučím nic, co nevyzkouším sama na sobě.

Jak to souvisí s ledem?

Mé druhové jméno je teplomil obecný. Mikinu odkládám až při teplotách +25ºC a nesmí zrovna foukat.

Když jsem prvně viděla, v jednom pořadu, ponor do ledu, řekla jsem si: „Magor“.

No a pak se ke mně začaly dostávat informace o Wimu Hofovi.

Ok, proč to nezkusit, studená sprcha ráno byla výzva a najednou to mé tělo začalo vyžadovat a mě to bavilo.

Letos už v tom jedeme s mužem oba, ráno rýčem prosekne led v bazénu a jdeme se na chvilku smočit. Vylézáme s úsměvem přes celý obličej. Vyplaví se tolik endorfínů, že vám dodají energii a skvělou náladu na celý den.

Proč to zkusit?

• Vyplaví se vám tolik endorfínů, že s nimi vydržíte celý den
• Naučíte koncentrovat svou mysl na vlastní tělo, nenechat se absolutně ničím rozptýlit.
• Naučíte se pracovat s vlastním dechem a díky tomu okysličíte tělo i mozek a spustíte vlastní regeneraci
• Díky tomu bude vaše pleť vypnutá, prokrvená (a budete vypadat mladší)
• Chřipková epidemie vás nechá naprosto v klidu, neboť viry a baktérie se k vám raději ani nepřiblíží
• Zjistíte limity svého těla a naučíte se ho poslouchat. Proč? Když přepálíte začátek, nebo budete chtít machrovat, „10 minut je přeci minimum, hned ze startu, to dám“ – tělo vám to vrátí.

Navnadila jsem vás?

Super.

„Néé, to je blbost“

Taky super.

Každý máme svou cestu, a tak je fajn informace prověřovat. Já tak činím na svém těle (a někdy si taky dost natluču).

https://www.wimhofmethod.com/