V novém roce máme všichni snahu dát si závazek být lepšími, než jsme.
Bohužel konce bývají rychlé. Proč?
Dáváme si obrovské cíle, často takříkajíc nereálné.
Zhubnu 10 kilo (nejlépe za měsíc), budu cvičit, aspoň 3x týdně, na svého muže budu vždy milá.
No, je mi líto, nevím jak vy, ale nejsem Superman ani Matka Tereza.
Dovolím si být líná, nacpat se skvělou čokoládou a dát si sklenku báječného vína.
Jak to souvisí se vztahem? Velmi. Nesnažím se hrát žádnou roli. Já jsem já. Milá, laskavá a někdy vzteklá, třeba i naštvaná. SVĚTLO I TMA. Berte to jako bod 1.
2. Neberu jako samozřejmost nic, co pro mě můj muž dělá: Řídí auto, když mně se nechce, vynese koš, vyrazíme si na večeři, výlet…, prostě, dělá mi společnost. Věta – „Díky, bylo to prima.“, udělá radost vždycky.
3. Znám své hranice. Vím co mě baví, co mi chutná, co se mi líbí. A je jen na mně, jestli se za své hranice vydám. Někdy se mi chce a někdy potřebuji své bezpečí.
4. Protože jsem sama za sebe a občas umím dštít oheň víc než pohádkový drak, jen těžko vztah sklouzne do roviny kamarádské nebo „sourozenecké“. V tomhle by byl sice klídek, ale taky smrádek. Výměna názorů občas provětrá ovzduší a mírné napětí zvýší polaritu. Ne, nepotřebuji bojovat o to, kdo tomuhle cirkusu bude velet. Ráda to přenechám hlavě rodiny a budu si plynout (já teda spíš hopsat) vedle něj.
5. Společné rituály. Co třeba káva, u které proberete, co budete dělat o víkendu. Sexy prádélko jako znamení, že máte chuť se milovat.
6. Umíte dělat kompromisy? Víte co to je? Pro spoustu lidí krok zpět, krok stranou. Ale zkuste si to představit. Vždyť to vás od sebe vzdaluje. Takže za mě, je to krůček směrem k sobě.
7. Společné zážitky. Je vlastně jedno jestli spolu jdete do kina, na vycházku, nebo provozujete gaučink. Pokud to děláte spolu, ne vedle sebe, děláte hodně, máte totiž, díky tomu, společné vzpomínky.
Co z toho všeho vyplývá? Mějte ráda sama sebe, teprve pak vás může mít rád váš partner.