Vztahy a jejich záludnosti

V posledních dnech, možná i týdnech se objevuje trochu ohrané téma.

VZTAHY.         

Zejména ty partnerské.

Někdy to skřípe a někdy hledáme, s kým vlastně vztah vytvořit.

Hledáme pana Božského. Máme svůj ideál, svou modlu.

Otázkou zůstává, podle čeho jsme si ji stvořily.

Kdo byl předlohou. Pan „Božský“ za Sexu ve městě? Váš tatínek? Současná doba je mužské hrdiny místy trochu skoupá.

Pardón, teď kopnu do vlastních řad.

Jsme vychované všechno zvládnout. A kam má tedy přijet rytíř na bílém koni?

Jsme nerealistické. Pod tlakem medií si vytváříme svět iluzí a svůj pocit štěstí odvíjíme od partnera, kariéry, auta, bytu a nevím čeho ještě.

Jenomže venku štěstí nebydlí. Bydlí v nás. Abychom dosáhli na báječný vztah, naučme se nejdřív být sami se sebou. Být královnami hodnými královského vztahu.

Kdo s námi má vydržet, když nevydržíme se svými myšlenkami často ani jediný den o samotě. Bez mobilu, televize, bez hudby a všech těch rozptylovačů.

Co děláte na zastávce na autobus? Berete do ruky telefon jen proto, aby se nedej bóže, na vás někdo nepodíval, nechtěl s vámi mluvit? Náš svět je hodně uzavřený, hodně virtuální.

Chybí vzory, dřív ve velkých rodinách bylo mužských vzorů trochu víc. Kromě otce to byl nějaký ten strýc, děda. Část dětí je dnes z rozvedených rodin, a ne vždy je komunikace mezi bývalými partnery hladká. Co jim ukazují? Že tatínek je nezodpovědný hajzl? Maminka nesnesitelná fúrie? Hustý. Fuj nechtěla bych být v kůži dítěte. (Nevědomky děti učíme dost mizerný obraz chování a rodiny. Jak známo, děti se učí napodobováním.)

Možná vám to přijde zvláštní, ale já teď přeskočím na antikoncepci a její vliv a vztahy. Je to jen můj úhel pohledu, ale některé věci už dokazují i vědci.

Ve chvíli, kdy zobeme hormonální antikoncepci velmi výrazně se nám mění čich. Příroda nás vybavila dokonalým nástrojem pro určení nejvhodnějšího partnera.

Ať se vám to líbí nebo ne, je to náš čich.

Sice v každém období menstruačního cyklu se se to trošku mění, ale pořád je to nejspolehlivější radar.

Zejména v období ovulace. To nám totiž voní muž s nejodlišnější DNA (to, aby náš potomek byl zdravý a měl úžasnou genetickou výbavu) a také muž, u kterého si podvědomě uvědomujeme, že je schopný se o nás postarat.

A teď rozuzlení: Ve chvíli, kdy polykáme pilulky, NIC Z TOHO NEFUNGUJE.  Takže se může stát, a stává se, že si pořídíme muže, s ním nějaké to robě, a pak zíráme co jsme to udělaly.

Jako druhý, ale menší problém, vnímám, že nás a zejména muže, zbavuje antikoncepce zodpovědnosti. Máme pocit (trochu falešný), že při sexu o nic nejde. Jenže ona je to mimo jiné i výměna energií. Učíme se ladit jeden na druhého. Komunikovat spolu. V těchto chvílích dokonce beze slov.

Ve škole nás v přírodopise naučili, že mužské a ženské tělo skýtá jisté odlišnosti, ale to je sakra málo. Nikdo nám nevysvětlil, že muži a ženy mají nejen trochu odlišné potřeby, ale také způsoby prožívání. Jiný způsob uvažování. Jsou podstatně analytičtější, mají menší potřebu mluvit (většinou) a nechtějí s námi řešit všechny problémy.

My si chceme popovídat, oni hledají řešení.

Zkuste na to myslet, až se situace trochu vyostří.

Pěstujme naše vztahy – nejen ty partnerské, ale i rodinné a ty naše, ryze ženské.  Zimní dlouhé večery nám k tomu napomohou.

Užijme si je.